Narcis - několik rad pro narcisáře

Výstavu Narcis navštěvují lidé, z nichž mnozí jsou aktivními pěstiteli jarních cibulovin. Často se ale stává, že s výsledkem své usilovné práce nejsou spokojeni. Pokusíme se některé nejčastější případy takovýchto obtíží probrat. Snad vám i trochu pomůžeme.

Někdy se pěstitel diví, že mu narcis špatně vylezl a nebo je deformovaný. Při koupi mu nanejvýš poradili, že se narcis sází třikrát tak hluboko, jako je velikost, či spíše výška cibule. Přijde domů, na zahrádce vyhrabe důlek požadované hloubky, zasadí, zaleje a čeká.

Je chybou, když půda není připavena k výsadbě do hloubky nejméně 25 cm. Při ledabylém zasazení je pod cibulí pevné dno, takže když cibule začíná pouštět kořeny, je jimi vytlačována vhůru. Pěstitel to nevidí, ale přijdou-li např. holomrazy, cibule trpí, a proto ten špatný výsledek.

Míra zalévání je dalším problémem, který nás může postihnout jak při výsadbě, tak v průběhu vegetace. Narcisy se nezalévají, jako když vysejete mrkev, ale přímo se ulévají, až se na záhonu objeví louže vody. To se opakuje asi za týden, zejména je-li teplejší podzim.

Hnojení narcisů má také určitý systém, chceme-li, aby byly zdravé, vitální a krásně vybarvené. První hnojení se děje při přípravě půdy k výsadbě. Nemáme-li dobře proležený kompost, používáme k hnojení nejčastěji NPK nebo Cererit, můžeme ještě přidat malé množství kostní moučky. Dalším termínem k hnojení je únor, zejména, když v poslední době jsou nástupy předjarních teplot dosti vysoké. Jestliže se narcis probouzí a vystrkuje ze země lístky, pohnojíme znovu dostatečnou zálivkou s NPK nebo Krystalonem start, a to tak, aby se dostala ke kořenům. Po hnojení zalijeme ještě další čistou vodou, aby stlačila zálivku hnojiva co nejníže. Třetím a nejdůležitějším termínem hnojení narcisů je po odkvětu, neboť v této době cibule narůstají. Je nutné všechny odkvetlé narcisy otrhat, aby se cibule nevysilovala tvorbou semen. Na to máme jen 5 až 6 týdnů, proto používáme jen rychle rozpustná hnojiva (NPK, Krystalon).

Největším nepřítelem narcisáře je velká narcisová moucha. Je to takový jedenapůlcentimetrový čmeláček, barvy černé, hnědé nebo černohnědé. Létá trhavě ze strany do strany a silně bzučí. Samička má dlouhé kladélko, jímž klade k narcisové cibuli vajíčka v době, kdy se již kolem zaschlého svazku listů narcisu vytváří asi dvoumilimetrová mezera mezi cibulí a zeminou. Prevencí je urovnání zeminy kolem stonků.

Při sklizni nenecháváme cibule na záhonu na slunci. Cibule oklepeme a nať seřízneme asi 2 cm nad cibulí, skladujeme ve stínu a průvanu. Očistíme uschlé suknice a podíváme se, zda cibule nebyly již před sklizí mouchou napadeny, či jinak poškozeny.

Narcisy se sází ke konci září. Klesající teploty a zvýšení vlhkosti ovzduší cibule nastartují k růstu. Vysledujeme-li celý okruh podpučí a nalezneme-li na něm půlcentimetrovou proláklinu bez nasazení zárodků nových kořínků, máme jistotu, že v cibuli máme larvu narcisovky velké. Vezmeme silnější jehlu nebo drátek a vsuneme do onoho místa, mírně zakvrdláme, abychom larvu usmrtili. Cibuli ošetříme Fundazorem nebo Rovralem a zasadíme.